Vědomé doprovázení na konci života

Jak vypadá podpora DULY na konci života?

 Aktivně naslouchá klientovi a vytváří zpětnou vazbu k realizaci jeho aktuálních potřeb.

Vytváří bezpečný prostor pro realizaci posledních přání klienta.

Může pomáhat klientovi a rodině při důležitém procesu odpuštění… 

Předává naději a vědomé vhledy o procesu odpoutávání se…

Může pomoci dočišťovat vztahy a vytváří prostor pro realizaci potřeb klienta a jeho rodiny.

Propojuje společnou komunikaci mezi klientem, pečujícím a blízkými a to nejenom v oblasti plánování posledních záležitostí.

Vytváří prostor pro komunikaci o procesu vědomého odchhodu a smrti.

Pomáhá odlehčit mysli a jejím limitům, vyznačujícím se strachem a obavami.

Pokud člověk umírá doma, může být přítomna v jeho poslední chvílích…

Poskytuje klientovi (mentální a duševní) podporu a útěchu v těžkých chvílích odevzdávání se procesu odloučení ze života, od rodiny, přátel a svých bližních. 

Návštěvy mohou probíhat jak v domácím prostředí, tak i v hospicu či v nemocnici.

Dula může pomoci i jako náhrada za pečující osobu v předem stanovených úkonech.

Dula nenahrazuje zdravotnické služby.

Moje cesta k Dule… Proč jsem se vydala touto cestou?

K ,,Dulení“ mě přivedl odchod blízké osoby, jehož jsem, společně s naší rodinou, byla součástí.

Měla jsem velkou potřebu mluvit o procesu umírání a smrti, ale zároveň jsem cítila, že nevím jak… kde začít a získat potřebnou odvahu, pustit se do tohoto tématu… Prošla jsem tedy kurzem Dula na konci života a stala se součástí spolku Thymus a více jsem se v této oblasti dovzdělávala. Získala jsem potřebné znalosti, ale hlavně odvahu otevřeně mluvit o smrti a toto téma sdílet i s blízkou odcházející osobou. Měla jsem možnost nacítit energii smrti, bylo mi v ní velmi krásně. Věděla jsem, že je to začátek transformace, ale zároveň i návrat domů…

Když jsem byla v této energii, nic jiného už nebylo potřeba, byla všeobjímající a všeobsahující. Nádherná… Dodávala mi odvahu otevírat s bližními témata odpuštění, posledních přání a vědomě o odchodu mluvit. Věděla jsem, že vše je správně tak, jak se právě nyní děje. Jen to příjmout… 

Jak šel čas, byla jsem od své přítelkyně upozorněna, že když mluvím o smrti, celá se rozzářím… Toto téma mě opravdu něčím přitahovalo, ale hlava říkala ,,NE“

Zvláštní…

To chce čas… řekla jsem si…

ANO, chtělo to čas, aby vše dozrálo…

Co je mým záměrem?

Dopřát klientovi na sklonku života to, co skutečně potřebuje. O čem třeba v životě snil, jen si to nikdy nedovolil uskutečnit a teď cítí, že by to pro něho bylo přínosem…

Můžeme společně prožít chvilky pohody, relaxu, ale klidně můžeme společně jen tak povídat a smát se… V bezpečném prostoru mu mohu umožnit sdílet jeho životní příběhy, aktivně mu naslouchat a dát perspektivu, pokud o ni  požádá. Mohu ho vyvézt na výlet, či podniknout něco, co si  v životě nedopřál a zároveň po tom touží… (Návštěva u příbuzného, kamaráda se kterým by se rád viděl atp…)

Vytvořit bezpečný prostor pro sdílení, léčení odpuštění, vztahů s bližními, zranění z minulosti, přípravu na odchod, dle  potřeb klienta.

Zároveň ale nenabízím ošetřovatelskou službu a mé návštěvy nenahrazují lékařská ošetření, to ráda přenechám odborníkům z hospicu a domácí péče.